Patřila jsem k těm, kteří si pomyslí, že běhat 24 hodin po jednom kopci a navíc v lednu může snad jenom blázen.
Probudilo nás přijíždějící lesnické auto, vyskočili jsme ze spacáku a chtěli otevřít, ale když nás v zeleném oděný Ital zmerčil, mávl jen rukou a odjel. Než jsme definitivně vstali, stihl přijet ještě jednou…
Ráno nás čekalo aprílové počasí – po úchvatném východu slunce opět přímo ze spacáku se přiřítily mraky a potom taky mlha jako mlíko. Ranní rituály jsme tedy zkrátili, jak jen to šlo a vyrazili na cestu. A co jsme si vlastně zabalili na snídaně?
Ráno jsme začali pěkně po Italsku – pomalu a pohodově. Snídaně a čajda na zahrádce u Glorie, pomazlení se želvičkou a tradá 3 km historickým centrem směr vlakové nádraží Santa Maria Novella.
Sraz máme na Svinovském nádraží, kde využíváme služeb českých drah. Do Brna přijíždíme na minutu přesně a mámě dvě hodinky čas, tak jsme si ještě vychutnali tamější víkendovou atmosféru…
Loni jsme s mou spřízněnou duší a báječnou parťačkou Jankou strávily 6 dní v Bílých Karpatech – jen my dvě, naše česká divočina, dlouhá povídání, stejně jako mlčení, tajuplné mlhy, louky plné květů, no prostě pohádka a tak se nám to líbilo, že jsme si letos prodloužily společné toulky přírodou na dva týdny.
Když jsem se dozvěděla o možnosti vyzkoušet fotoobraz od Saal-Digital.cz, byla jsem nadšená. Narazila jsem totiž na mnoho nadšených recenzí. Očekávání byla proto velká.
Když jsme přistávali na Korsice, první, co nám problesklo hlavou bylo, že je překvapivě suchá. Není se čemu divit, červenec a srpen je tady opravdu horký a zahubí veškerou vegetaci. Korsické klima umožňuje koupání od června do září
Auto vrátíme v 9 h opět velmi neochotnému personálu a dokonce z nich vymámíme razítko, že je vše v pořádku. Z letiště jedeme do Arrecife, kde musíme přestoupit.
Z Ajuy jsme se ráno vypravili na krátkou procházku po naučné stezce, vedoucí přes útesy po stopách těžby a zpracování vápence. Stezka končí v ohromné přírodní jeskyni a co víc, dle mapy z ní vede tunel zpátky do vesnice. Škoda, že nemáme čelovky!
Probudí mě denní světlo, a to je zvláštní, protože loď měla být na Fuertě v 7.15, tedy ještě za tmy. Zjistím, že máme asi 2 h zpoždění, což si sebou nese i určité výhody v podobě snídaně zdarma. Taky si můžeme cestu oceánem víc vychutnat při východu slunce.
Šplháme se v serpentinách na Cruz de Tejeda, kde se opět převalují mraky. Z nejpěknější vyhlídky Degollada de la Cumbre máme tentokrát údolí s Tejedou jako na dlani. Doprovází nás bílé a růžové květy mandloní.
Ráno jsme se rozloučili s domečkem, poklidili náš pokojík dalším dobrovolníkům a v 9 h už vyráželi miniautobusem z Teroru klikatými serpentinami směr nejvýše položená horská vesnička Artenara.
Vánoce bez cukroví a vánočky jsme si neuměli představit. Trochu nás zaskočilo, že Raúl nemá troubu, ale prý je to ve Španělsku běžné. Vánočku tedy nahradily croissanty a cukroví jsme nakoupili místní.
U Raúla v Teroru plánujeme strávit tři týdny a kousek. Chtěli jsme v období svátků a příchodu Nového roku více klidu a stability. První pracovní den byl snový! Jsme dohodnutí na pětihodinové výpomoci v pracovních dnech.
Dnes máme s Kamčou 14.výročí a oslavíme ho na Titanicu, respektive obrovském trajektu společnosti Armas. Je to naše první zkušenost s trajektem, tak se těšíme jako malí!
2 hodinovou plavbu za mořskými savci jsme si objednali den předem. Našla jsem přes Tripadvisor chválenou a zároveň levnou společnost Bonadea 2. Při výběru pro mě byla klíčová jejich schopnost najít velryby a taky jsem chtěla menší loď.
Ráno je v centru La Orotavy rušno. Ulice jsou plné místních lidí i turistů. Máme namířeno do terasovitých zahrad Jardin Victoria, ve kterých je i v tomhle ročním období spousta kvetoucích růží a exotických květin.
Dnes měl být další jasný den, ale probudil nás déšť, který trval už od večera, když jsme ulehali na parkovišti v panelákové zástavbě La Laguny. Sakra, to zase nebudou rozhledy, když pojedeme do Teide parku!
Počasí nám dělá radost a ve věčně zamračené a deštivé Anaze se dle předpovědi ukazuje na tři dny slunce. V 11 hodin už přijíždíme na první vyhlídku. Kamča konstatuje, že si připadá jako v Beskydech. Zelené kopečky a malé vesnice.
