Auto vrátíme v 9 h opět velmi neochotnému personálu a dokonce z nich vymámíme razítko, že je vše v pořádku. Z letiště jedeme do Arrecife, kde musíme přestoupit.
Míříme do národního parku Timanfaya. Narazíme na moderní návštěvnické centrum s vyjížďkami na velbloudech. Z principu jsme proti těmto druhům zábavy, takže se neúčastníme.
Noci jsou teplé i v lednu, takže s přespáním venku na letišti není problém. Jsme náramně zvědaví na naše poslední kanárské auto, takže nadšeně vyrazíme do kiosku Goldcar.
Z Ajuy jsme se ráno vypravili na krátkou procházku po naučné stezce, vedoucí přes útesy po stopách těžby a zpracování vápence. Stezka končí v ohromné přírodní jeskyni a co víc, dle mapy z ní vede tunel zpátky do vesnice. Škoda, že nemáme čelovky!
Probudí mě denní světlo, a to je zvláštní, protože loď měla být na Fuertě v 7.15, tedy ještě za tmy. Zjistím, že máme asi 2 h zpoždění, což si sebou nese i určité výhody v podobě snídaně zdarma. Taky si můžeme cestu oceánem víc vychutnat při východu slunce.
Šplháme se v serpentinách na Cruz de Tejeda, kde se opět převalují mraky. Z nejpěknější vyhlídky Degollada de la Cumbre máme tentokrát údolí s Tejedou jako na dlani. Doprovází nás bílé a růžové květy mandloní.
Ráno jsme se rozloučili s domečkem, poklidili náš pokojík dalším dobrovolníkům a v 9 h už vyráželi miniautobusem z Teroru klikatými serpentinami směr nejvýše položená horská vesnička Artenara.
Na Nový rok se vstává opravdu těžce. Odpoledne pracujeme, jelikož chceme další den vyrazit na celodenní výlet do Agaete. Ale upřímně, jsme doma sami a podle toho to s naší dnešní výkonností vypadá.
Po vánočních svátcích jsme zpět v Teroru. Byli jsme pryč i v pondělí, ale španělé mají svátek jen 25. 12. Nadpracovávat ale nebudeme! Řekli jsme Raúlovi, že doma máme svátky oba dny a hotovo!
Strávili jsme krásný Štědrý den se Sandrou. Nejdříve jsme měli z prvních Vánoc mimo domov strach, ale ukázalo se, že s dobrými lidmi je dobře všude. A proto jsme rádi, že jsme se rozhodli strávit vánoční svátky 25. a 26. prosince zase úplně jinak.
Vánoce bez cukroví a vánočky jsme si neuměli představit. Trochu nás zaskočilo, že Raúl nemá troubu, ale prý je to ve Španělsku běžné. Vánočku tedy nahradily croissanty a cukroví jsme nakoupili místní.
U Raúla v Teroru plánujeme strávit tři týdny a kousek. Chtěli jsme v období svátků a příchodu Nového roku více klidu a stability. První pracovní den byl snový! Jsme dohodnutí na pětihodinové výpomoci v pracovních dnech.
Dnes máme s Kamčou 14.výročí a oslavíme ho na Titanicu, respektive obrovském trajektu společnosti Armas. Je to naše první zkušenost s trajektem, tak se těšíme jako malí!
Čeká nás cesta skrze celý ostrov. Vyrážíme pěšky z La Calety a v plánu máme dostopovat až do Puerta de la Cruz, kde nás v podvečer čeká uvítací večeře u Harolda. Je to chlapík původem z Německa a hlavně vášnivý naturista. Žije na Tenerife pět let.
2 hodinovou plavbu za mořskými savci jsme si objednali den předem. Našla jsem přes Tripadvisor chválenou a zároveň levnou společnost Bonadea 2. Při výběru pro mě byla klíčová jejich schopnost najít velryby a taky jsem chtěla menší loď.
Ráno je v centru La Orotavy rušno. Ulice jsou plné místních lidí i turistů. Máme namířeno do terasovitých zahrad Jardin Victoria, ve kterých je i v tomhle ročním období spousta kvetoucích růží a exotických květin.
Dnes měl být další jasný den, ale probudil nás déšť, který trval už od večera, když jsme ulehali na parkovišti v panelákové zástavbě La Laguny. Sakra, to zase nebudou rozhledy, když pojedeme do Teide parku!
Počasí nám dělá radost a ve věčně zamračené a deštivé Anaze se dle předpovědi ukazuje na tři dny slunce. V 11 hodin už přijíždíme na první vyhlídku. Kamča konstatuje, že si připadá jako v Beskydech. Zelené kopečky a malé vesnice.
Počasí nám přeje, proto se dnes vydáme do pohoří Teno. Vstupní branou do těchto hor je malé horské městečko Santiago del Teide, odkud se začne klikatit hodně úzká horská silnice směrem k vesnici a soutězce Masca.
Když nám v pět hodin zazvonil budík, rychle jsme omrkli počasí na internetu. Vyrážíme na Pico del Teide! Permit jsme měli zajištěný měsíc a půl dopředu. A do konce roku už nebyl jediný volný
