Datum: 5. – 6.12.2016

Lokality: La Orotava, Icod de los Vinos, San José de La Vega Reparo, Garachico, Puerto de la Cruz, Parque nacional del Teide, El Médano

Ráno je v centru La Orotavy rušno. Ulice jsou plné místních lidí i turistů. Máme namířeno do terasovitých zahrad Jardin Victoria, ve kterých je i v tomhle ročním období spousta kvetoucích růží a exotických květin. Vyjdeme nahoru k altánu, odkud je parádní výhled až k pobřeží. Tady bych mohla strávit celý den, číst si a občas se zasnít pohledem do dáli. 

Hned vedle je malá botanická zahrada a radnice, která pro nás byla příjemným překvapením, neboť jsme při její prohlídce měli pocit, že jsme na zámku. Musíte mít štěstí na úřední dny! Betlém v životní velikosti, umístěný pod ní, už stál jak má a my si za zvuku koled mohli prohlédnout, jak je detailní. Akorát děťátko v jesličkách chybí, protože se přeci ještě nenarodilo!

Přejeli jsme do vinařské vesnice Icod de los Vinos, kde najdete nejstarší dračí strom na světě, který si lze prohlédnout pěkně z náměstí, aniž by člověk platil za vstup do zahrad. 

Dračí strom je vlastně obyčejná dracena, velikosti stromu. Je to endemit a roste jenom na Kanárech a Madeiře. 

Vesnice má pěkné historické centrum, kde se na každém kroku nabízí něco k okoštování – vína, místní kozí sýr, všemožné dipy nebo likéry. Mi zachutnal banánový, díky své netradiční chuti. 

Volíme si vyhlídkovou horskou silničku přes San José de La Vega Reparo a pak serpentinami sjíždíme k pobřeží do historického městečka Garachico. Původně se jednalo o strategický přístav, který byl ale téměř celý zničen proudem lávy. Ta vytvořila přírodní „bazény“, které stačilo trochu poupravit a zajímavá atrakce je na světě. Na koupání je zima, tak se procházíme po malých vydlážděných pěšinkách okolo, uhýbáme před vlnami a pozorujeme rybky a kraby, které tam oceán při přílivu zanesl.

Garachico je opravdu malebné, s poklidnou atmosférou, na náměstí s typickým altánem a kavárnou. Po setmění se rozhodneme vrátit k lávovým bazénům a zaplaveme si, protože rozdíl teplot vody a vzduchu už téměř vymizel.

Na večer se přemístíme do Puerta de la Cruz, kde si projdeme vánočně vyzdobené centrum, živá náměstí, plná restaurací a širokou promenádu. Španělštinu neuslyšíte! Město je v tuhle roční dobu britskoněmecké.

Přespíme na nám již známém parkovišti u paneláku – hotelu Maritim. Ráno vyrážíme k pláži Playa Jardín, kde si zaplaveme a osprchujeme se. Mraky nás opět pohltily, tak vyrážíme nahoru, rozloučit se s Teide. 

Okolo 1500 m.n.m. jsme už nad nimi, tak si na vyhlídce dáme oběd a jsme nejspíše svědky krádeže. Kamča si všimne, že něco vypadlo z odjíždějícího auta. Na vyhlídku dorazí další výletníci, na zemi vidí kabelku a ptají se starších manželů, jestli je jejich. Ti se jí chopí a mě ani nenapadne, že by ji třeba nechtěli vrátit. Kamča je skeptik a tvrdí, že pokud nezasáhneme, určitě si ji nechají. Prohlíží si peněženku, něco si z ní berou, jsou nervózní a kvapně nasedají do auta. Jdu rychlým tempem k nim, to už ale odjíždějí a zůstalo tu po nich jen inzulinové pero a nůž. Nevím, co si o tom myslet, ale mám zkažený zbytek dne. Cítím se pod psa, že jsem mohla zasáhnout. Pamatuju si sice SPZ, ale k čemu to. O pár vyhlídek později možná zjistíme, komu kabelka patřila. Velmi stará smutná paní s dcerou, jako by něco hledaly na parkovišti.

Navštívíme moderní návštěvnické centrum, kde se dozvíme vše o vulkánech a jejich erupcích. Zastavíme na každé vyhlídce. Pápá Teide, zase někdy! Sjíždíme přes Vilaflor do El Médana. Vysajeme a umyjeme auto, které je poté v lepším stavu než jsme ho dostali.

Projdeme se po Médanu a konstatujeme, že na náměstí zevlují pořád ti stejní lidé. Ráno je tady trh a já si můžu oči vykoukat, jaká je tu nádherná zelenina a ovoce a Kamilovi tečou sliny z místních sladkostí. Vyzkoušíme malé smažené koblížky a vyrazíme směr Los Cristianos!