| DENNÍ VZDÁLENOST | STOUPÁNÍ | KLESÁNÍ | KUMULATIVNÍ VZDÁLENOST |
| 20 km | 900 m | 900 m | 100 km |
Datum: 9. 7. 2016
Ráno jsme vstali a venku naprosto stejné počasí jako včera – mlha a mrholí. Tak skládáme mokrý stan a svižně odcházíme. Všude bahno… Už včera nám dalo zabrat. Kloužeme a boříme se. A pak Kamčova teorie vyšla – rozjasňuje se a ve výšce 1100 m vcházíme do pohádky. Slunečný a jasný den, dole se valí mlha ve vlnách jako v moři. Z ní vyčuhují kopečky, zelené a rozkvetlé. Všude koně a ovce. Nechají se hladit, přichází k nám i úplně malá hříbátka. Je to silný a krasný zážitek. Tihle vypadají opravdu jako divocí koně, žádné cejchovací znaky. Možná právě proto nemají z lidí strach a necouvají před námi jako ti doposud. Kocháme se tou nádherou a na Collado de Zagua obědváme. Je sice brzy, ale čeká nás sestup a v mlze jíst nechceme.
Sestupujeme do sedla Puerto de Urkiago, ale do mlhy se už nedostáváme. Dělá se zase vedro. Lepší než mlha. Cesta vede lesem, který je těžbou dřeva celý rozrýpaný, obcházíme bahnité úseky přes zarostlý les. Takhle svižná chůze nevypadá.
Chtěli jsme stihnout obchod v městečku Burguete, protože zítra je neděle a obchody mívají zavřeno. Ale k tomu nám ještě chybí cca 18 km.
Zase stoupáme, kolem nás projíždějí cyklisté, je až podivuhodné po jakých cestách dokážou jezdit! Suťovisko, velké kameny, bahno, prudké svahy – žádný problém. Traverzujeme horu Adi (1500 m). V údolí je pořád mléko (mlha). Konečně aspoň skalnatá špička, ne jen zelené oblé kopce. Prudký sestup lesem nám zpestřují sýpající turisté nějakého zájezdu, no ten výstup 400 m za 2 km jim nezávidím. Lepší je to dolů! Vcházíme na louky, kde přecházíme několik potoků. Nad námi krouží nějací velcí dravci.
Přicházíme k hotýlku s barem Albergue Sorogain, který leží na staré pašerácké stezce mezi Francií a Španělskem. A zase krpál 400 m nahoru přes pastviny s krávami a koníky až na kopec Mendiaundi (1200 m). Občas zapadneme do bahna. Ze země místy trčí rezavé ostnaté dráty, chce to ostražitost. Viděla jsem masožravé rostlinky, je tu opravdu vlhko. Na kopci je krásný rozhled do okolí, už vidíme i Burguete, ale dnes už to do obchodu nestihneme. Máme fakt dost!
Při sestupu zahlédneme 4 dravce, jak se snáší kousek před námi do sedla. Jsou to supi! Holé růžové krky. Jsou fakt velcí! Chtěli se napít z napajedla pro dobytek, ale všimli si nás a zase odlétají. Chceme kempovat poblíž potoka, 3 km od Burguete. Místo je to nádherné, i když poměrně rušné – projíždéjí tudy farmáři z pastvin. Všichni nám mávají nebo na nás troubí. Pořádně se vykoupeme a taky vypereme nějaké věci. Kamča z trekových hůlek a lana vyrobil sušák na prádlo.
Potok je plný pulců. Je to tu tak všude, každá tůň a kaluž. Ale že i potoky! Musím dávat pozor při filtrování vody :-)!
