​DENNÍ VZDÁLENOST – 16 km

STOUPÁNÍ – 1100 m

KLESÁNÍ – 900 m

KUMULATIVNÍ VZDÁLENOST – 614 km


Večerní výběr místa byl spravný a jako bonus tady po ránu chytáme signál, takže ještě chvíli vyřizujeme online věci, co potřebujeme. Může se zdát, že vlastně celou GR 11 potřebujeme být online a něco vyřizovat, ale dostatečný signál chytáme tak málo, že jej musíme vždy využít. 

Člověk při běžném provozu vůbec neregistruje, co vše tak nějak automaticky v online světě dělá, kontroluje, platí a podobně. 

Navíc my jsme z tohoto běžného provozu vypadli už před necelými dvěmi měsíci. Díky častému využívání platební karty se třeba pravidelně snažím kontrolovat účet, zda neprobíhají nějaké záhadné transakce. Další nutností je počasí, komunikace s domovem a přáteli, vyhledávání otevíracích dob obchodů, dostupnost plynových bomb, atd.

Vyrazíme po široké lesní cestě. Máme strach, že jich teď bude čím dál víc. Dnes nás čeká hodně dlouhý a náročný den. Měli bychom ujít okolo 24 km s celkovým převýšením 2300 m. Kousek etapy jsme naštěstí načali už včera. 

Jako první cíl máme sedlo Col Marcer ve výšce 1980 m.n.m. Cesta k němu je snadná. Nahoře nás překvapí nekonečné ploché louky plné koní a krav a všude kam se podíváme krátká seschlá tráva. Už jsme se naučili, že to je jasný poznávací znak, že krávy a koně jsou hodně blízko. Jsou tady i výletníci v džínách, kteří si tu vyjeli jeepem. Rádi bychom poobědvali, ale hledáme nějaké stinné a taky od zvířat dostatečně vzdálené místo. Na pastvinách se povalují stovky krátkých klacíků. Působí to, jakoby někdo hodil do hromady dřeva granát. Nejspíše se nechávají koním na žvýkání.

Jsou odtud sice hezké rozhledy, ale nikde už není vidět čistá příroda, všude jsou náznaky civilizace – vesnice, sloupy vysokého napětí nebo silnici. Po dlouhé pauze pokračujeme dál, měli bychom necelou hodinku traverzovat do dalšího sedla Coll de la Creu de Meians ve výšce 2000 m.n.m. Opravdu moc neklesáme, takže se jde parádně. Potkáváme pár starších turistů – jsou na začátku GR 11. Už moc trekařů, kteří by trasu začínali nepotkáváme!

Sedlo tvoří opět travnaté louky. Prostředkem se táhne oplocení ohrady. Nečekaně silně tady fouká. To nám ale nezabrání chvilku se zdržet a trochu si zase zablbnout před objektivem :-). 

Hned jak začneme klesat, podaří se nám ztratit značku. Důvod je jasný. Nahoře je rozcestí, ale ukazuje úplně jinam, než pokračuje značka. Nic výjimečného, bereme to s humorem! Úzký chodník se po chvíli mění na širokou štěrkovou cestu. Později si trasu obzvláštníme využíváním zkratek v serpentinách.

Když v méně zalesněných částech narazíme na hezké rozkvetlé bodláky s fialovým květy, všimneme si, jak jsou plné hmyzu. Krásní motýli spolu se čmeláky, mouchami a dalšími brouky bojují o každý volný kousek. Parádní podívaná!

Po 2 h cesty konečně potkáme potok, kde je dostatek vody pro mytí a praní. Poslední dny jsme totiž trochu bojovali s tím, že není kde se umýt nebo vyprat oblečení. Ač jsme přímo u cesty, tohle místo proměňujeme v koupelnu a poloautomatickou pračku. Marki si myje vlasy po rekordních 10 dnech. Jelikož sebou nemáme běžný šampón, pouze tuhý přírodní, je už nemožné z vlasů odstranit přebytečnou mastnotu.

Do malé hamlet vesnice Dòrria dorazíme po pár minutách. Značka vede nepochopitelně po silnici okolo, zřejmě si obyvatelé obce nepřáli turisty. Dle mapy je jasné, že můžeme projít krásnou úzkou uličkou se zdrojem vody a lavičkami s výhledem. Kousek za námi je přístupná zvonice kostela. 

Hrajou si tady děti a dokonce vidíme i několik dospělých. Poprvé je v typické horské vesnici trochu živo!

Mají tady hodně potulných psů. Na některých domech je vidět dost práce a peněz, naopak jiné výrazně chátrají. Když dobereme vodu, vyrazíme najít místo na noc. Hodinu cesty odtud je městečko Planoles a ještě pár minut před ním kemp Camping Can Fosses.

Místo najdeme relativně rychle po průchodu hodně zarostlým úsekem trasy, kde nám opět přibudou nějaké šrámy z ostružiní. Stan stavíme na kamenné terase nad stezkou, asi 50 m pod námi je dost rušná silnice. Večer je sice trochu hluk, ale na noc se provoz téměř zastaví. Šlo se nám dnes opravdu ztěžka, chronická únava je znát čím dál víc.